Půjdu rovnou k věci, protože to mám na srdci už chvíli. Rozmohl se nám tady takový nešvar. Plácáme se v pojmu strategie. A v pohodě, taky jsem se kdysi placatila na břehu, proto píšu tento článek. Pojďme tedy do vod strategických!
Strategie marketingová, strategie byznysová, strategie na sociální sítě, strategie brandová, strategie finanční. Bojím se otevřít ledničku, že taky bude hlásit strategii ukládání jídla.
A aby bylo jasno. Je to skvělé, že se tady konečně jede strategicky místo náhodného plácání se. Akorát, že často vůbec. Čest všem, pro které toto čtení bude jako… “no však jasně”!
Strategie je prostě současný buzzword.
A já spíš vidím, že nám tu po přehlídkovém mole chodí strategie převlečené za taktiky. Víte, jaký je totiž ten zásadní rozdíl?
Mrknem na to z pohledu marketingu.
To, že vám někdo doporučí přispívat třikrát týdně na FB a pětkrát na IG, není strategie.
To, že se teď budete zaměřovat na blog, není strategie.
To, že rozjíždíte skupinu a dva online kurzy, není strategie.
Všechno jsou to pouze taktiky. Taktiky, které by měly ze strategie vycházet, a které samy o sobě drží váš směr asi jako sirky domeček.
Pojďme do toho tedy vnést světýlko, ať o tom všichni už mluvíme správně.
Strategie je ten s bubnem a GPSkou
Představte si dračí loď. Máte? Ano, myslím ty lodě, co tam sedí banda lidí s pádly a jeden bubeník. Ten bubeník, to je ta strategie, ty upocený pádlisti, to jsou ty taktiky.
Strategie je jednoduše ten velký oblouk, který se vine nade vším, co děláte. A řídí to. Ideálně vychází z vaší vize. Z vaší dlouhodobé vize. A vede vás k vašemu cíli, který může být hodně daleko, ale je tam.
Když víte, kam fičíte, víte taky, že tam může vést řada cest. Ty cesty, kterými se tam dostáváte, to jsou pak ty taktiky. Je to ta exekutiva vašich velkých plánů. Je to způsob i prostředek, který si k realizaci svého snu vybíráte.
Představme si pro ilustraci ještě situaci, kdy si do navigace hodíte zabookovaný dovolenkový hotel a vyrazíte. Víte, kde to je, už se těšíte na all inclusive a vířivku. Cestou ještě chcete vyzvednout Karla, protože je s ním prča. To je vaše strategie.
Protože to na D1 vypadá slušně, vyrazíte autem tudy, mělo by to být nejrychlejší. Taktika A aktivována.
Jenže, jak to bývá, před Vysočinou hlásí čerstvou bouračku a vy se rozhodnete, že odbočíte na dalším sjezdu a zbytek trasy vezmete okreskama. Nebude to tak rychlý, ale k cíli vás to dovede. Navigace prostě přepočítá cestu. Jen jste zvolili taktiku B nebo C. Váš směr a cíl se nezměnily. Karlovi jste řekli, ať přijede autobusem. A kromě více projetého benzínu a jedné čůrací pauzy navíc, se nic nestalo. Večerní vířivka perlila stejně jako Karel.
A teď si zkuste představit, že se tohle celé zopakuje bez té strategie, avšak s důrazem na zvolené taktiky. Pojedete někam, ale hlavně po D1! Strávíte drahný čas v koloně za nehodou a večer přespíte v motelu U Růži, který měl zrovna volná místa. Slabší povahy se naserou nebo znejistí, už když uslyší třetí sanitku a hasiče. Bude to na dýl. Super. Kdybychom věděli, kam jedeme, a co tam chceme prožít, mohli bychom změnit taktiku, mohli bychom jet jinudy k cíli. Takhle jsme se moc zaměřili na samotnou jízdu po D1. Nehledě na to, že nám chybí Karlovy vtipy a relax ve vířivce. Úplně nejhorší je, když si to ani neuvědomíme, a to spaní v motelech bereme jako normu, že takto to podnikání vypadá.
A abych demonstrovala ještě rozdíl v přístupu ke strategii a taktikám, vytáhnu mou oblíbenou pohádku. Vzpomínáte, jak v Šíleně smutné princezně kuli týpci pikle? Tihle pikliči se pak v gererálských oblecích oháněli tím, jaká křídla obětují, a kde pro vítězství zaútočí. Máte cíl, chcete zvítězit, takticky může být obětování pravého křídla a zmatení nepřítele radikální, ale skvělý tah. Strategicky by to byla cesta do pekla. Strategie vám říká, co chcete ve válce získat, bojové taktiky jsou akčními kroky, jak za tím dojít. (Sorry všem v armádě, pokud by mi tohle přirovnání vojensky neprošlo.)
Jedna vládne všem, jedna jim všem káže…
A tady se ještě na závěr vrátím k tomu výčtu strategií na začátku. Jako takhle… TA strategie, o které tady mluvím, ta je trošku takový prsten moci. Je vlastně jen jedna. Zvlášť pokud jste maluncí jako já. Tedy, ne, že byste museli být taky jako já – hobbit se 152 cm – ale živnostničíte si na svým, žádný korporát. Máte jednu velkou strategii a z té vycházíte. Nemůže se tedy stát, že jsou vaše finanční a brandová strategie třeba v rozporu. Tady se nejspíš vloudil Glum. Ony jdou spolu ruku v ruce jako Frodo a Samvěd k Hoře osudu. Když všecko kulhá, ta brandová strategie aka Samvěd Křepelka vás klidně chvíli ponese. Zasahuje totiž trošku do všeho. A vidí do vašich niterných hodnot jako Sauronovo oko.
Tak, skončíme s Tolkienem jeho větou, že ne každý je ztracen, kdo bloudí, s dodatkem, že kdyby měl strategii, ani bloudit nemusí. Pokud tedy zrovna nechce.
A pokud byste chtěli nastavit strategii a vhodné taktiky pro svou značku, neváhejte se mi ozvat! Zvu vás na konzultaci. Prvních 45 minut věnuji vašemu projektu zdarma!
